News Blog

Manhappiness dle urbanismu / Manhappiness according to urbanism

Začátkem je pro pochopení zasazení nejen mých projektů, ale města Manhattanu, Kansas nutno popsat v jaké situaci se nachází a jak k ní dospělo. K názvu Manhattan je skutečně pojmenovaný dle Manhattanu v New Yorku. Americké státy se v době otroctví rozhodovaly, jestli budou pro anebo proti. Rozhodovalo se volbou obyvatel lidu. Velení v New Yorku mělo zájem na tom, aby Kansas byl proti otroctví, tedy vyslali do Kansasu velkou skupinu, která se zde měla usadit a volit proti otroctví. Tedy na základě jejich původu dostalo město, kde se usadili jméno Manhattan. Více na Wikipedii.

Situace Manhattanu

Na začátku je nutno říci, že situace Manhattanu je komplikovaná. Stejně jako jiná americká města je navrženo pro auta, centra jsou vylidněná a lidé žijí na okrajích v satelitech. Satelitní městečka a supermarkety obkroužily město. V městech je běžné, že na některých místech naprosto chybí chodníky a veřejná doprava, jak ve městě, tak mezi městy není samozřejmostí.

Manhattan je unikátní tím, že jako jediné americké město má v centru obchodní dům. V Evropských poměrech to není nic překvapivého, nicméně budova je většinou dobře integrována do struktury města. To neplatí pro Manhattan. V 70s letech bylo se město strachovalo o značný odliv lidí z centra na okraj města. Proto se rozhodli pro radikální krok donutit investora postavit obchodní dům v centru místo na okraji města. Doufali, že to přitáhne lidi zpět do centra. Nicméně forma supermarketu obkrouženého parkingem zůstala stejná. pro tento projekt byla zbourána historická část centra a přerušena historická ulice Poyntz Avenue. Je očividné, že záměr opětovného zahuštění centra mohl být dosažen jinak. Jinou formou, jiným záměrem. Krok, který k tomu učinilo město mi přijde neuvážený vzhledem k tomu, co současnému obchodnímu domu bylo obětováno.

ENGLISH:

Manhattan surrounding

In the beginning it must be said that the situation of the city Manhattan is complicated. According to the other american cities, the city is very car oriented, people moved from the Downtown to the suburbs. Suburban sprawl and malls grew all round the city. There are sidewalks and public transportation missing in the city.

The city of Manhattan is unique, because it is the only city that has a Mall in the Downtown. In the European conditions it is nothing unusual to have the supermarket in the downtown, however the building is usualy integrated in the structure well. Manhattan is different. In the 70s the city officials were frightened , that people were moving out of the Downtown to the suburbs. So they decided to push the developer not to build the Mall at the edge of the city, but in the downtown in order to bring people back. But the form of the supermarket surrounded by the parking lot remained. They demolished old buildings and interrupt the historical Poyntz Ave. It is obvious that the goal of making the Downtown dense again could be achieved differently. I guess that the officials were to desperate, that they made recless decision, compared to the things that had been sacrificed.

Výuka architektury v USA / Studying architecture is not the same in US

Striktní dělení

Jako studentku oboru Architektury a urbanismu na ČVUT bylo pro mě velkým překvapením zjištění, že studiem architektury je skutečně myšleno jen architektury. Na Kansas State University stejně jako ve zbytku Ameriky je studium striktně rozděleno na obor Architektura, Landscape architektura, plánování a interiérová architektura.

Architektura se zaměřuje striktně na domy. Veřejný prostor, ulice, náměstí, parky, vnitrobloky, zeleň řeší Landscape architektura. Plánování však neřeší urbanismus, v tomto oboru se řeší především čísla a výpočty, zda-li je pro novou výstavbu na daném trhu místo atd. V tomto oboru studenti nemají ateliéry a ani nenavrhují. Interiér ,jak již název napovídá,řeší vnitřek a skutečně do detailu. Ve srovnání se záchvěvem výuky interiéru na mém oboru v Čechách, je toto interiér dohnaný do detailu. Nehledě na to, že na Kansas State mají architekti k dispozici nábytkovou dílnu, kde je možné vyrábět i nábytek ohýbaný párou.

Koordinace na prvním místě

Tedy logicky vyvoditelný důsledek toho je, že architekti neví co s veřejným prostorem, vztahováním k městu, širšími vztahy, landscape architekti nedokáží navrhnout hmoty, které by odpovídali dané funkci a plánovači umí regulovat, ale opět bez ohledu na veřejný prostor a funkce budov. Princip tohoto oddělení začíná fungovat ve fázi koordinace jednotlivých větví. Bohužel toto se zde neděje v rámci ateliérů (velká škoda!), ale minimálně v některých předmětech. Měla jsem tu možnost mít zapsaný předmět Metropolitan planning and design, který se o toto propojení snažil. Byl to nový předmět a celá jeho osnova se teprve utvářela zároveň s naším postupem v předmětu. V rámci tohoto předmětu jsme měli možnost pracovat na několika úkolech a finálním projektu v mezioborových týmech.

Tato spolupráce vyléčila můj skepticismus a zároveň i lehké zklamání z absence mezioborové spolupráce a omezení jednotlivých oborů na svůj úzký záběr. Spolupráce na návrhu, který každý z členů týmu ovlivňoval, tím čemu nejlépe rozuměl – tedy svým oborem, nesla lepší výsledky, než kdyby na tom samém návrhu pracoval jeden architekt, který zná od každého trochu.

Tedy pravda je někde mezi – mezi oddělením a všeznalectvím. Na FA ČVUT se dotýkáme každého tématu v průběhu studia. Nicméně vzhledem k rychlosti a nahuštěnosti studia je čas, který jednotlivým částem od plánování k interiéru věnujeme, krátký. I přesto mnohdy škola produkuje jedince neskromné.

ENGLISH:

Strict division

As a student of CTU major Architecture and urbanism it was quite suprising to realize, that if you study architecture, you study just architecture. On Kansas State University and also in the whole US they divide the study into the major of Architecture, Landscape architecture, Planning and Interior architecture.

Architecture is strictly focused on buildings. Public space, streets, plazas, parks, backyards and greenery is a subject of Landscape architecture. Planning is not dealing with urbanism suprisingly, they dela with numbers, computing, for example if the development is woth building on that market or not. They don’t have studios, they don’t design. Interior according to its name deals with the inner space of the building really in detail. Compared to the lack of subject focused on interior design in my major in Czechia, the interior on KSU were pretty detailed. Despite the fact that the hinterland for them is very good. Students have furniture workshop, where they make their own designs. They even have a machine for steam bentwood furniture.

Coordination on the first place

The conclusion of the all written above is that the architects don’t know what to do with the public space, relations to the city, wider relations, landscape architects don’t know how to design the massing according to their function and the planners can do regulations, but still regardless on the public space and the functions. The princip of the division starts to work in the phase of cooperation of each major. Unfortunatelly this is not happening among the studios (big shame!), but it is at least happening in some classes. I had an opportunity to be in the class Metropolitan planning and design, which tried to do this. It was a new class and the syllabus of the class was created through the semestr. In this class we had some assignments and final project, which we can cooperate on in interdisciplinary teams.

This cooperation healed my scepticism and a little dissapointment about absence of interdisciplinary cooperation and the limitation of each major. Cooperation on the project, in which was each team member included and each member influenced the design with his ability, came up with better results, than if there would be just one architect educated briefly in each major working on it.

So the truth is somewhere in between – between the separation and knowing a little bit from every major. On the Faculty of Architecture on CTU the student touches a little bit of everything during the study. However according to the speed and density of the study is the time, which we devote to each part from planning to interior design, really short. Despite this fact sometimes the CTU produce suprisingly confident architects.

Pojetí výuky a koncepce předmětů / Conception of the classes

Full time study

Na Většině amerických univerzit plné studium představují zapsané 4 předměty. V případě architektury na KSU APDesign je to ateliér a 3 předměty, které ho doplňují. Stejně jako my musí za celé studium splnit studijní plán povinných předmětů. Student si nicméně může zapisovat předměty y celé univerzity. Tedy není problém si vybrat z celé škály zajímavých i odpočinkových předmětů jako byla například Degustace vína, Keramika nebo Golf. Při výběru předmětů je naprostá svoboda, tedy dle vlastního svědomí si student může navolit odpočinkový semestr nebo kombinaci i mezioborových předmětů, které mu skutečně něco dají. Je velmi znát, že studium je placené a škola jako firma se snaží studentům vyjít maximálně vstříc, jelikož jsou jejich primárním zdrojem příjmů.

Předměty se nedělí na přednášky a cvičení vedené více lidmi. Hodinová dotace předmětu je v první variantě 3x 45 minut pondělí, středa, pátek nebo 2x 75 minut úterý a čtvrtek. Pokud je předmět pouze 1x týdně má hodinovou dotaci 3 hodiny. Toto se odvíjí především od časových možností profesora. Většina hodin vyžaduje domácí přípravu ve formě čtení textů nebo vypracování úkolů s kterými se na následující hodině pracuje. Tedy příprava 3x týdně je značně intenzivní a zabírá hodně času, nicméně návratný efekt má však stejnou hodnotu. Krátké hodiny častěji v týdnu efektivněji pracují s pozorností studenta. Je snaží udržet pozornost třídy po 45 minut a zároveň 2 dny je čas dostatečný na to, aby se informace získané na předchozí hodině udrželi v čerstvé formě pro použití.

Koncepce hodiny

Výrazným rozdílem ve srovnání s českým studiem je koncepce hodiny. Velký důraz je zde kladen na diskuzi nejen mezi profesorem a žáky ,ale především mezi studenty samotnými. Hlavním měřítkem není profesro, ale žák.

Hodiny jsou většinou složeny z prezentací prokládanými cvičeními a úkoly, které studenta učí, jak získané informace použít v praxi. Hodiny jsou též prokládány i exkurzemi. (Linghtning in arcitecture IAPD 625) Složení hodiny se samozřejmě liší dle předmětu. Jsou hodiny, kde je prezentací více a student je postaven do mnohem pasivnější role posluchače. Nicméně i tak je hodina prokládána otázkami a jednoduchými úkoly. (Landscape development PLAN 655). Náročnější je koncepce 3 hodinového předmětu v případě Metropolitan planning and design PLAN 745 první část hodiny byla věnována k rozboru úkolu zadaného minulou hodinu a diskuzí nad tématy, které z cvičení vyplývaly a zadání další úlohy, v druhé části profesor věnoval výkladu tématu dané hodiny a případně taktéž diskuzi nad tímto tématem a v třetí části prezentovali studenti obsah a své vlastní pochopení dvou textů zadaných profesorem a následovala diskuze vedená samotnými studenty, kteří prezentovali. Text museli číst všichni studenti. Prezentace textů, vedení diskuze a tweetování otázek či myšlenek na dané téma bylo součástí závěrečného hodnocení.

Diskuze

Co je potřeba zdůraznit je ona diskuze. Skutečná diskuze, tedy žádné položení otázky a čekání správné odpovědi, neboť žádná odpověď není špatně a lze na nich následně stavět a dospět k určitému novému závěru nebo také ne. I to může být výsledek diskuze. Naprostý šok pravě bylo přejít z českého pasivního prostředí, kde pojem diskuze v hodině neexistuje, do prostředí, kde se tomuto pojmu skutečně dostává pravého naplnění a tímto prostředkem se student vzdělává.

Vstupovat profesorovi do výkladu s otázkami, ochotna profesora zpomalit hodinu kvůli jedinému studentovi, profesoři ochotní věnovat studentovi čas mimo svoji pracovní dobu, připravené rozhovory s profesorem pro každého studenta pro účel hodnocení předmětu a návrhy na zlepšení hodiny, závěrečné sezení a diskuze celé třídy hodnotící průběh a koncepce hodin celého semestru, ochota změny data testu kvůli jinému předmětu či ateliéru, posunutí známek testu v případě špatných výsledků celé třídy, neodečítání bodů za špatnou odpověď v testu, v které chybovala většina třídy (profesor bral chybu na sebe a svůj špatný výklad)….a mnohé další.

Čeští studenti vědí hodně informací, které jsou do nás nalévány po celou dobu studia, ale neumíme je používat, neumíme s nimi vést diskuzi a jsou nám pokládány jako jediná možná řešení. Američtí studenti na druhou stranu ví málo, ale když už něco vědí, tak s tím umí pracovat.

Tedy pravda je někde mezi. Mezi dostatečným množstvím nabytých informací a schopností je používat. Pořád máme na čem pracovat.

Česká nediskuze

Po mém návratu jsem vnímala tuto neschopnost diskutovat velmi silně. Ilustrativní příklad z konference reSITE festivalu konaného ve Fóru Karlín. Velmi inspirativní konference plná světových kapacit. Skvělý koncept. Diskuzní panely byly řešeny třemi rychlými prezentacemi na dané téma a poté moderovanou diskuzí mezi pozvanými účastníky a poté publikem. Schopni klást byly veskrze zahraniční účastníci z publika. A i tak se na některé otázky kolem mne ozývaly české reakce ” to byla hloupá otázka” či jiné posměšky. Tyto reakce byli paradoxně od jedinců, kteří se svých sousedů ptali na detaily z prezentace či jinak komentovali dění na pódiu svému kolegovi, neschopni se na své dotazy zeptat dotyčných účastníků.

Na akademické půdě se děje totéž. Místo přímé konfrontace přednášejícího s dotazy i komentáři, konfrontují posluchači své sousedy a posléze známe mimo doslech přednášejícího. Přednášející odchází bez zpětné vazby, bez ničeho. Nikdo neodchází moudřejší, všichni se vrací tak ,jak tam přišli.

Otázkou je, kde toto nastalo? Je to kulturou? Je to historií? Je to vůbec chyba? A je možné to změnit?

KC- Chicago-New York trip